Slávku, skoč si pro bedekr!
Máme po krajských volbách, které se konaly současně s prvním kolem těch senátních. V bývalé práci jsem zastával funkci analytika kvality. Ne, i když si to leckdo myslí, ta práce fakt není to, nad čím se teď usmíváte. Pravdou je, že občas to byla velká prd.. sranda. Protože ten obrovský mezinárodní koncern se chová přesně ve stylu bývalého socialistického hospodářství. Dřív se člověk musel pěkně ohánět, aby držel krok a nevyčníval z řady a tak nějak udržoval ty průměry. Heslem a ideálem kapitalistických molochů současnosti je být green. Pokud jsou vaše měřené i neměřené, možné i nemožné metriky green, jste za vodou. Ale taky dost možná, že až po krk v bahně močálu.
Vidím město veliké, jehož Sláva hvězd se dotýká
Vraťme se k volbám. Po bitvě je každý jenerál. Vzhledem k tomu, že díky své analytické (brr..) minulosti a dedukčním schopnostem už nějaké ty frčky zdobí má ramena, zkusím si zahrát na moudrého, zkušeného vykladače politické situace. Mám už plné zuby neustále se mýlících žvanilů typu Pehe, Mitrofanov, Mánert i Lipold. Naštěstí už mě přestaly děsit ty věčně chybné předpovědi, trapné závěry a následné geniální rozbory těch velezkušených nestorů české mediální scény: Fendrychů, Herzmannů, Dvořákových, Šiklových, Votápků a Kulidakisů. Jejich bláznivým prognózám ve stylu přání otcem myšlenky se už jen směju. Věštění z kávové sedliny je oproti tomu, co předvádějí tito erudování pánové a dámy, nezpochybnitelným argumentem a sázkou na jistotu. A tak jsem se rozhodl pasovat sebe sama do role vykladače výsledků voleb. Mrkněme se třeba…. na soc.dem.
Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst
Že tato vládní strana prošustrovala, co se dalo, je nabíledni. Její pozvolný ústup ze slávy jsem začal větřit v době, kdy tato historicky levicová partaj začala ztrácet ze zřetele svůj cíl. Její voličskou platformou - ještě v době, kdy této partaji šéfoval současný prezident, byli odjakživa lidé neodmyslitelně spjati s českým průmyslem. Dělníci v automobilkách, havíři, svářeči, obráběči, mechanici, skláři. Přesně to je důvod, proč ČSSD dosahovala výborných výsledků na severní Moravě, na Vysočině, v severních Čechách i v oblastech, kde vysoká mzda představovala tvrdou práci. Sociální demokracii vždy volili příslušníci starší generace s tradicionalistickým myšlením, tátové a mámy od rodin. Chlapi, kteří si po opravdu těžké dřině v dole nebo ve fabrice skočí na 2 - 3 piva, do hospody, kde si ještě můžou zapálit a drbat o babách, sportu i politice. Maminky uhnané denními starostmi, učitelky z mateřinek i základek, sestřičky ze špitálů i z Růžových ordinací, prodavačky, trafikantky, uklízečky, vrátní, úředníci, policisté, lidé zaměstnaní v zemědělství, kombajnéři, policajti i důchodci - to všechno byli věrní oranžoví voliči. Bývalo tomu tak i u malých podnikatelů (hospodských, majitelů malých vesnických obchůdků, soukromých instalatérů…) do doby, než z nich současný ministr průmyslu udělal snadný terč závistivé lůzy tím, že je označil za parazity.
O těchto drobných lidech jsem přesvědčen, že jsou solí této země.
Kdo, kde a s kým?
Postupná výměna cílovky začala v době, kdy někteří sociální demokraté hrubě přecenili své síly a řekli si: "Čo bolo, to bolo, terazky som majorom." Vzpomenete si na trapnou epizodu prezidentské volby, kdy si Špidla, Zaorálek, Sobotka, Buzková, už zmíněný Mládek a další soc.dem. poslanci mnuli ruce a plácali pod zádech, protože jimi delegovaný kandidát v prezidentské volbě 2003 (a současný prezident Zeman) neuspěl? Kdo dělal nějaký sport, tak ví, že gól do vlastní sítě si vstřelí jen největší kretén. To se prostě nedělá: v zápase jsme jedno mužstvo, které táhne za jeden provaz. Vnitřní rozmíšky se odkládají na jindy, teď máme jen jediný cíl: převálcovat soupeře. Zrada, které se výše zmínění pánové dopustili, se ve slušných kruzích neodpouští. To je skvrna, kterou milí pánové budou nosit na svém stranickém dresu až do smrti.
Vzhůru na palubu dálky volají
Po nástupu těchto „ctihodných“ mužů do vysokých postů strany se do plachet ČSSD opřel svěží bruselský vítr. S ním přišly nějaké ty eurokomisařské peníze a pochvaly. Ale také výtky - zaměřené především na lidskoprávní otázky, nedostatečné ochrany menšin atd. Zkrátka jako vždy: mnoho povyku pro nic. Jenže vrchní představitelé sociálních demokratů a zejména její současný předseda to viděl jako skvělou příležitost. Mimochodem: když někdo tvrdošíjně opakuje „mediálně sexy“ frázi, že krize je příležitost, myslím si o něm, že je totální debil (rozhodně bych neměnil 90. léta minulého století za dobu mnichovské zrady). Ale proti gustu žádný dišputát. Ať tak či tak, pan Sobotka se rozhodl pomalu (zpočátku nenápadně) pootočit kormidla lodi se znakem růže umístěným na přídi do kalných lidskoprávních vod. Ve snaze oslovit nové voliče začal Slávek pomalu opouštět ty své dosavadní. Přes palubu začal postupně házet pojmy a hodnoty jako tradicionalismus, práce, rodina, vlast, domov, národ. Společně s ANO posadil na trůn Království lidských práv ze řetězu utrženou ombudsmanku (Šabatová), obklopil ji i sám sebe dvořany v podobě nekontrolovatelných šílenců a uctívačů menšin a poslů dobra (Dientsbier, Marxová-Leninová, Valachová). Jeho vzkaz národu o budoucích lídrech levice je perlou na dně hlubokého moře.
Nezůstalo však jen u lidí a slov. I činy se hodnotí. Přeběhlík z lánského puče a postem ministra vnitra odměněný Chovanec je chlap, která dokáže držet sliby. Bohužel ne na uzdě. Ten o tom, že do že bude bojovat proti kvótám vyprchal jako dým ochotným přijetím osmi z nich.
Nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu
Bohušu, Bohušu! Nesvaluj vinu na dosavadní hejtmany, ti za volební neúspěch opravdu nemůžou. Řeči o tom, že „lidé chtějí změnu ve vedení krajů“ prostě popisují realitu jen zčásti. Já bych to doplnil o: „i lidé z krajů sklízejí plody celostátní politiky.“ Zkus se třeba mrknout na počty preferenčních hlasů. I ten proklínaný Hašek získal dvakrát víc než jeho soupeř za vítězné ANO, Bohumil Šimek. Proč, o tom zas jindy.
Bohušu, zamysli se a nenadávej. Copak nevíš, Bohušu, že kurva se neříká? Radši zpytuj svědomí. Chtěl jsi vítat uprchlíky a zatím se musíš loučit s těmi, kteří tvojí straně doposud házeli hlasovací lístky do urny. Ochotně je přijaly jiné strany: v dnešní neklidné a rozbouřené době usedli do Jančurových (Babišovou řepkou poháněných) prostorných autobusů s nápisem ANO. Jiní našli ochranu v samurajsko - zemědělské koalici Okamura -Veleba (SPD/SPO). Další k volbám, znechuceni nečitelnou a slizkou politikou nepřišli vůbec.
Štěstí nepotkal jsi dosud, já Ti dobrou radu dám
Bohuslave, neklesej na mysli. Možná nebudeš už velkým politikem, zato po sobě necháš trvalý odkaz. Zanech už konečně těch stydlivých namlouvacích tanečků a řekni to svým voličům zcela bez obalu. Přiznej barvu, že „my, jako sociální demokraté“ se hodláme spojit s našimi ideově blízkými soudruhy jako jsou TOP09, Zelení, Piráti a Shit Brno. Přesvědčíme vítačské elity ostatních stran, pány Vokřála, Teličku a Pelikána z ANO, lidovce Pavla Svobodu a komunistického Dienstbiera ( krycím jménem Jiří Dolejš), ať se k nám přidají. Vyplouváme, takže Slávku, skoč si pro bedekr. Ty, kapitán Titaniku, na jehož palubě se tančí. Neboť kry jsou stále v nedohlednu...
Sůl nad zlato
Závěrem: kdo si myslíte, že by byl nejvíce postižen případnou masivní migrací? Komu by nejvíce ublížila? Těm, kteří se nemohou nijak bránit. Ti, kteří nemají peníze na to, aby se přestěhovali z ghett a no-go zón (ne, to opravdu existuje, to není hoax, ale smutná realita). Ti, kteří nemají europoslanecké důchody a nemohou si dovolit dům v luxusní čtvrti, kde žádné potenciální obohacení typu přepady, drogy, sexuální obtěžování, krádeže nehrozí? Kdo by právě na vítací politiku nejvíc doplatil? To by byli právě ti, které jsem zmínil jako sůl země. Nějak si nemůžu pomoct, ale mám radši slané pečivo než kyselé hrozny.